Démon

I když krásný život mohl žít,
seděl radši v putyce, chodil pivo pít,
s rádobykamarády posedět,
bezvýznamné věci si vyprávět.

Když ti praví kamarádi chtěli ho zpět,
on nechtěl, že prý tohle je jeho svět
a oni že tomu nemůžou rozumět,
tak prý ať zase táhnou. A hned !

A tak opravdu odešli od něj,
nejprve ti praví, které tak odháněl,
pak i ti rádoby, se kterýma si tak často vyprávěl.
On však pil dál. Děj se co děj.

Zapomněl na rodinu,
přátele i rodiče,
však nezapomene na hodinu,
kdy zbavila ho smrt jeho chtíče.

A tak vzala si Země zpět jednoho z nás,
který pokazil to, co předurčeno mu bylo,
on vytrhl osudu z těla, svůj osudový vlas
a vidíte jak to dopadlo.
Mnoho srdcí jež ráda ho měla, smutných tu akorát zbylo.