Ach jo…
Ach jo…
Proč mám v životě
takovou smůlu?
Cítím se jak včelka
v opuštěném úlu.
Ach jo…
Proč mám takovou
nejistotu v přátelích?
Cítím se jako
podupaný sníh.
Ach jo…
Proč mám takové
neštěstí v lásce?
Cítím se jak zlomený
proutek na pomlázce.
Ach jo…
Proč se mi zdá
všechno tak černé?
Cítím se jak před výbuchem
elektrárny jaderné.
Ach jo…
Proč oplývám
tolik sebelítostí?
když pro mnohé
je jen slabostí.
Ach jo…
Protože neunesu
všechnu zátěž světa.
A přitom by mi stačila
jenom upřímná věta:
„Nejsi na to sám“
Ach jo…
Do poslední chvíle není člověk nikdy sám, aj když se zdá něco beznadějné tak zas tak moc to není.. stávají se zlé aji dobré věci a jak už tady někdo podotknul, vždy se člověk musí otočit a zjistit, že přátelé sto či jen jeden tak vždycky budou stát.
17.02.2007 08:48:00 | Sammi-Kielli
mno trochu mi tam nesedí ta jaderná elektrárna, ale budiž... ted musim říct Ach jo! já protože Ti musim dát sto a víš jak to mezi náma chodí. Sem si myslela že Ti dam 80 na naštvání, tak jak si to čekal, ale ono to nejde... Ach jo!
09.07.2006 21:16:00 | Pincik
kazdy si rekne jednou ach jo a pritom mu probehne hlavou doufam ze na to nejsem sam ale kdyz se otocime tak tam pomalu vzdy uvidime ze za nami nekdo stoji a drzi nas nad vodou a ja ti rikam ze nejsi sam mozna ti to tak jen nekdy pripada :-)
09.07.2006 14:24:00 | 89Rosa
Díky všem, ste milí a k té sinusoidě, vím, taky nám to ukazovali, akorát mám někdy pocit, že má sinusoida je většinu času bod bodem nula, ale takové pocity přeci už zažil každý z nás. Nedělám z toho žádnou vědu a takové "utěšování" jsem opravdu nečekal, spíše jsem čekal řádky kritiky, takže vážně moc díky .. =)
09.07.2006 09:54:00 | Miro Sparkus
Tak potřetí...nejsi na to sám.Život je jako vlnění, o kterém jsem se učila kdysi ve fyzice, vlastně jako sinusoida - jednou nahoře jednou dole...bohužel závisí na frekvenci
08.07.2006 23:12:00 | Helois
ach jo...
ač tebe neznám
přec pravím ti
nejsi na to sám
08.07.2006 20:33:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd