Z RÁJE

Z RÁJE
Z ráje vylétli andělé
plní touhy a naděje,
leč tváři se kapku nesměle,
však dobře všichni znáte je.

V srdci si nesou dobra na rozdání,
které jim s klidem tiše buší
a nikdo se jim za to neuklání,
byť se to někdy třeba sluší.

Svým posláním nám přišli nápomoci,
však nevěděli jak to skončí,
prý, aby dobro dočkalo se moci,
než vzezřeli to na své oči.

I křídla svá v sázku dali,
však nevěděli jak na pocit,
by se lidé pousmáli
a nalezli k sobě soucit.

Však nazpět cesty nyní není,
na cestu do Ráje,
zbylo jim jen pouhé snění,
vyčkat, kdy čas dozraje.

A tak jsou tu mezi náma,
nechcou se jen prozradit,
kdo ví... pro někoho to je máma,
která nemusí vždy jen pohladit.

Pro někoho třeba otec
nebo přítel vedle Vás,
který říká to je konec,
vždy pomoci prostě nejde,
tak se nyní taky snaž.

Někdy přiletí sem zas
anděl z Ráje,
avšak pomůže hned?
nebo počká?
až dozraje
čas...

o5ja