IRACIONÁLNÍ

***

Posaď se, uvařím kávu, sušenku nabídnu, ty jenom poslouchej.

Byl jednou jeden člověk a co čert nechtěl, potkal opačného. V hlavách se zbystřilo. První svýma očima říkala ano, ta druhá ústy šeptala,áno. Drak chtíče dostal zelenou.
Zamilovanost, láska bojující se lží a nenávistí. Ráno raníčko, po létech probouzení, vstala do prázdna.
Drak fuč, všude roztržitý klid, nedopitky červeného vína a hlava jako střep. Uvařila kávu od žida, začala
přemýšlet. Sama. Má mě rád, nemá mě rád,
má, nemá, mám já? … a tak vznikl ortel.
Již nikdy chlap.

Ne počkej, ještě to nekončí, chceš cukr?

Za jednou horou, žil byl, chlap. Točil kolem osudu a ze sudů upíjel mok. Na zdraví, na lásku, na osud,
na neštěstí nakonec pad. Viděl svou princeznu vylíbanou z šípků, poletující trpaslíky, listí i bílé myšky,slyšel koně cval. Mlhavý opar a princ mu jí vzal. Vrátil se do sudu,vstříc svému osudu, zapíjet
žal. Novodobý Díogenés ze Zahory (2011 n.l.) český filolog z Literuu. Stěžejní dílo "Baby nebrat", se stalo nepostradatelnou příručkou pohádek. Je to jeho bible. Modlí se a řve, bóže, bóže, kurv á á á …

Červené anebo bílé, jak chceš. Nechceš blíž, ať nemusím křičet?

Jednou ještě nebyla tma, ale hvězdy už vycházely z pohledů něčeho. Z pohledů, co nedokážeš vyslovit racionálně, když tak jen šeptem, neb dotykem těla. Seděli blízko na dosah času, čas jím bral dech a zrychloval s počtem cinknutí na tykání. Rozplakala se. On jen seděl, žmoulal jí ruku a …

Počkej, rozsvítím. Proč ne?

 

***