Třináctá komnata

Osvětlená chodba září,

snad je celá ze zlata,

tajemně se chová, tváří

a na konci... třináctá komnata.

 

Chci odhalit to tajemství,

to tajemství jež skrývá,

vůně jako růže květenství,

poznat ho, co jiného mi zbývá?

 

Dveře železem kované,

nechtějí mě pustit dál,

za závojem tajemna schované,

výsostné právo má jen král.

 

Dívám se a začínám se bát,

na řasách třpytí se slzy,

proč nedáš mi kus sebe znát?

Mně dojdou síly, možná již brzy...