Kdo jsi

tam za tím závěsem, kdo jsi a zdali znám tě
ať neseš objetí či jen lhostejnost a chlad
v odloženém však jsi očekáván šatě
v závoji vlasů, polštář rozechvělých pat

až nepatřičný k mé postavě, ve stáří
slepé zrcadlo co chválí sebeklamem,
kdo jsi, podoben andělu či krysaři,
jen vstup, dopitým já pohostím tě džbánem