O raketu z papíru prosím,
slož mi ji abych moh,
z měsíce prach ti do valsů trousit,
smát se a neztratit slov.
Z papíru slož pro nás plachtenici,
abychom mohli plout,
jak dva ztracení námořníci,
co rozhodli se obejmout.
Slož pro nás prosím také štěstí,
i úsměv krásný na tváři,
dalekohledem z papíru nám věšti,
jak renesanční hvězdáři.
Slož si nás v Paříži,
pod Efellovou věží,
v přeplněné refýži,
i tam kde hustě sněží,
slož nám i pegase,
pro let mezi světy,
slož si nás tak,
ať dobře je ti.