Ty voníš po krvi Lásko

Jsi co dává křídla i co nás škrtí,

jak pes, který trhá, když ocasem vrtí.

Jsi to, co nám zhoubu znamená,

a už při činu byla s tím i párkrát chycena.

 

Přesto se vůbec nestydíš,

Vždyť lidé tě chtějí, a ty to víš.

S rozlitou krví jsi přízněná,

vždyť krev přece vášeň znamená.

 

Jsi s touhle tou krví spoutaná

a do lístků růží vepsaná.

Jsi do jejich trnů vrozená,

a jak mořská voda jsi zpěněná.

 

Říkáš si láska potají,

však ti, kdož tě znali, vzlykají.

Kdož mají tvou přízeň, šťastní jsou,

však jak dlouho v přízni zůstanou?

 

Jsi příčinou bytí i původcem smrti,

kdo něžnou svou rukou rád srdce drtí.

Jsi nádherná, ze všech nejkrásnější,

však není, kdo vůni měl by krvavější.