Konec

Konec

 

Sleduji Moto GP a náhle konec.

Jezdec nezvládá stroj a další jej sráží.

Helma se kutálí tělo na dráze bezvládně leží.

Do konce mu zbývá 45 minut.

Už se neprobere.

Mráz mi běhá po zádech vidím jeho rodinu, přátele, milenku.

Nemělo by se takto riskovat.

Přesto zase bude.

Máme to tam někde napsáno, co se stane či je to jen souhra
nešťastných okolností?

Sám nevím, čemu mám věřit.

Je mi do breku, ale brečet nebudu.

Dám mu k hrobu pomyslnou kytku, lehce se za něj
pomodlím

Až pojedu já stejně ji naložím.

Možná ji taky položím.

A bát se nebudu osude nebudu.

Ať stane se co má je odpověď má

Tu teď každý zná

Říkám si v duchu neboj se, neboj brečet

Neboj se žít

Neboj se jít

Vždyť i Tebe jednou si budou muset vzít