Svědomí

Ty vnitřní spoušti a příčino neklidů,

Kletbo všech špatných a zhoubo všech nelidů,

Nelidská bolesti, jede v mých žilách, ukrutné trýznění z hlouby mé mysli,

Hlase, jenž zůstáváš v nejhorších vírách, že pražádní lékaři by tě neodřízli,

Nejhorší trápení rušící noční klid, žáre, jenž chlácholem nebývá uhašen,

Lovče, jenž štváváš nás pro chybu, za to, že, než ty chceš, jinačím směrem jdem.

Proklatý neklide, průvodče poctivých,

Jež těm, kdo mají tě, bereš svou láskou smích.

Odpůrče hříchů a stoupenče neklidu,

jen svoji přízeň dál promítej do lidu.

Vzedmi se z popela, ze srdcí ledových,

jako had jedem svým vyčiň nám každý hřích.

Ty něco cizí a zároveň známé,

je totiž dobře, že ještě tě máme.