čtení z oblohy

Podívej se z okna.
Do nebe barvy tmy…
Vidíš ty hvězdy?
Jistěže.
Jsou to příběhy.
Ta napravo, to je ten tvůj příběh.
Tvůj život.
Svítí.
Vidíš?
Ta nalevo, to je můj příběh.
Můj… život?
Svítí?
Trochu.
Podívej se z okna.
Nebe je plné příběhů.
Jsou daleko od sebe
A přece jenom jako na jednom
Černém plátně…
Mají mnoho společného.
Přeci jenom jsou ale od sebe daleko.
Pouhým okem jen mrknutí,
Doopravdy však neskonale daleko.
Na jednom plátně noci, však jiné.
Jiné životy, příběhy
A nikdo nemůže pochopit tvůj příběh,
I když je od něj jen mrknutím oka daleko.
Podívej se z okna.
Vidíš?
Nic.
Jestli ne, tak se ti s něčím svěřím…
Nic vidím já.
Už chápeš?
A teď? Lepší končit než vyzradit,
Co se skrývá v jedné hvězdě…
Ten z druhé strany noci by to
Nemusel pochopit
A možná i teď si to vykládá jinak
A uplně špatně…
Ale zase…
Čte to podle svojí noční oblohy,
Těžko mu to brát.
Kdo má pravdu?
A kdo má rád?
Dobrou noc