Nad prázdným papírem,
pod bílou oblohou,
trápí se básníci,
vystihnout nemohou,
obsáhlost světa,
a prázdnotu básní,
co snaží se skloňovat krásné, krásná, krásní.
Vždyť stačila by věta,
a nekonečnost světa,
se rozplyne v dýmu,
toho nejprostšího rýmu.