ÚVAHA ZAMILOVANÉHO

 Hradec Králové ´52

Dnes je zas opravdu krásný večer

Měsíc končí řadí se den ke dni

Jsem sám smutný až bych brečel

Vzpomínky jsou jen voda v studni

 

Kol světla krouží slepí chrousti

I člověk bloudí nemá-li dost síly

Měl by se zamyslet aspoň chvíli

zda bída naučila Dalibora housti

 

Pro někoho žít někoho mít rád

svorně společnou cestou jít

být čestným mít takový i štít

hnízdečko krásnější než hrad

 

Nezlomí nás ani čas odloučení

Spájí nás víc jak pevná víra

Časem vše se v dobré změní

Nemusíme se bát nejmíň štíra

 

Je to řeč vlastně stále stejná

pravá láska je neporazitelná