Tóny podzimních dnů

Miluju podzim se všemi jeho barvami,
náladami i touhami
Po vůni vzduchu pluju si
ve svém nitru jako kdysi
Nevážně bral se tehdy svět,
med na rtech jsem rozdávala
Snad..měla jsem krapet přehozený směr,
a možná taky ne..
Tolik proměn za jeden život..
Těžko uvěřit ve stabilitu dnů,
pevných pylířů okamžiků
Mou cestu tvoří hudba,
která dává pít mé duši její radost
Můj šálek kávy po ránu
je slabší a slabší..
Stejně jako moje smutné iluze
Někdy dlouze přemítám o smyslu života,
a občas jen jsem..
jakobych nebyla ani vidět
Cesta překonala moje vize
a
příslib malinových letních dnů
rozplynul se do krajů mého srdce