léčka úsměvů

otisk mých rtů

na skleničce tvého piva

 

má vůně ulpělá na tvé košili

přesně takhle, mě to učili

 

zamotám ti hlavu

do pavučinek mých úsměvů

však žádné místo nezbude tu pro něhu

 

kradmé úsměvy na jednu stranu

záhadné pohledy na stranu druhou

pojď! budu tvou prvou

 

zamotal ses do sítí

očích mých ledových

jako rajská hudba

zní ti můj smích

 

když klapou mé podpatky

od tebe pryč

ptáš se sebe, zda mě ještě uvidíš

ne, chlapče, budu pryč

zítra zas, v jiném baru

zamotám hlavu

jiným, to si piš...