Ospalá

Tichým oknem

díváš se dál

a hledáš

za každým rohem

trochu odpuštění

kdo dá

A noc tě líže

svíjíš se v ní

procitáš

vždy v cizím obětí

jak sklenka nedopitá

Ospale zíráš

na tváře svý zpomalený

svůj obraz líbáš

jsi leknín bolehlav

tma vlá

Bere ti křídla

každý rozednění

co znáš

v očích se mihla

tvá šedá tvář

zas usínáš...