dva v jednom

Čas
uhořel v plamenech
vzpomínek
Nikdy vlastně nebyl
to jenom hloupá imaginace
přítomnosti
vyžaduje po
minulosti a budoucnosti
plynulý tok něčeho
co si říká
skutečnost
*
Sen
utonul ve vlnách probouzení
a
v oblacích ztratil pojem o lidskosti
při pohledu na hromadu ledu
pouze zaštěkal
-
stal se zvířetem s lidskou podobou
*
Samota
takhle vypadá ta skutečná
v bílém rouchu ničím neposkvrněná samota.
Tluče ho ho svými výkřiky
do spánků
a mučí skrze sněhové vločky
tisíců myšlenek.
On umírá a nikdo nepláče
další slupka vlastního ega
stažena jako kůže zvířete.
Kolik jich ještě zbývá
na cestě ke spáse?
Tiše se ptám tajících ledovců
je láska Bůh
či je Bůh láskou?
mlčí
pouze kapka za kapkou
pokračují ve své životní pouti ...
..
.