Blíží se ráno a síly Tě opouští,
Možná hlas opilce Tobě se vysmívá,
Teď se však směješ Ty: Prý Láska odpouští,
Chlast bolest otupí, zaschlou krev nesmývá.
Plíce když zaplaví nikotin,
Přes kotouč Slunce se žene stín,
Zabouch ses do flašky, do sladké tekutiny,
Čímdál víc zvykáš si v hlavě své střežit stíny!