Když úsměv tvůj je past
který chci tak krást
slova někdy zazebou
já se ptám co je s tebou?
mlčení co jde z dobou
z nás ale střípky zbudou
v nás však všední lhostejností
uloží pro příští nevinnosti
slova co se někdy zastydí
pro slzy nevidí
Proč jen jsou ozdobou
Já se ptám?ptám co je s tebou?
Potichu zkouším v očích číst
jak ptáci vyletěli z hnízd
nevzali nás však sebou
já ptám se cos tebou?