Kráčel jsi...

Kráčel jsi tiše,
jen zlehka nakročils,
jen trošku to cuklo,
to snad byla zvěř.
Teď hledíš si k noze
a úsměv ti ztvrdil,
ty modlíš se k bohu
a bojíš se trochu.
Již nevidíš nohu,
již lehl sis trochu,
již myslíš si domu,
již nedojdeš z kruhu.