Za tmou

Noční ptáci tiše proletí oblohou
zakryjí hvězdný třpyt a lesk
I přes tu černou přikrývku tmy pak nemohou
schovat ten noční tichý stesk

Tu nekonečnou myšlenku
která je jako černá díra
tu nevyslovenou domněku
že naděje neumírá

Je to nová dimenze tří rozměrů
času, strachu a touhy
s pravidly podivných poměrů
další světy jsou jen malé šmouhy

Tak spím s otevřenýma očima
čekám na noční ptáky až snesou ke mně ten hvězdný třpyt
ostatní věci mé vědomí nevnímá
jenom jednu věc, zase chvíli stebou být

Čas na nikoho nečeká
vleče se dál tím svým krokem
tempem,které někoho poleká
až zjistí že dnes bylo už před rokem

Noční ptáci a teskný hězdný třpyt
zůstanou navždy v plátnu noci
jenom my už tu nemůsíme být
nemusíme ani nebudeme moci

Čas je zabiják a vrah
pro každého určí si smrtelnou závěji
nezná zlost ani strach
proto první zabijí naději

S tou nadějí odešla i tvá tvář
která ve mně svítila spousty dnů
život je podvodník a lhář
když zatáhne člověka do snů

Pomalu se mé oči zavírají
Už nevidí ty noční ptáky putující oblohou
oni však na nic nečekají
a plují dál a dál za tmou.