dokonalá smrt

když hlavy hyen visí na lampách
a krev bravků stéká po kapkách,
pak zpleť ze svých prstů antikrista
a dej mu cíl,
ať ukáže, ať změní mě v měď a cín

vytvaruj ze svých vlasů
nůž, co ostrý jak krystal ledu
a bodni mě do spleti svalů,
bolest, jak z lahve jedu

počkej, až pavoučci ze svých nožek
utkají hejno vzteklých koček
a počkej, až mé tělo
rozsápou, byť oko zbylo celo

mé zbytky seber do ošatky,
co krmíš z ní ústřice, kosatky
a nech je plout po moři,
ať električtí úhoři
v klidu si s mými údy hrají,
ať delfíni a sépie exotický pokrm mají

na skále stůj,
a směj se smrti přímo do sklivce,
do bělma, co ro zteklo se,
svírej v ruce dva růžence
jeden můj,druhý za tebe
a modli se