Labutě

Vznešené labutě plují po hladině
stříbrný měsíc na ně svítí
a vypadají tak nevinně
když v modrých očích tvých se třipytí

Jejich křídla zářivá
hladí tě po smutné tváři
a vítr ti pak tiše zazpívá
až se ti úsměv na rtech rozzáří

Odhoď starosti celého světa
pryč, daleko do černé tmy
a dívej jak ta světluška kolem léta
přeje ti krásné sny

Zapomeň na pláč a zlobu
aspoň pro dnešní noc
a podívej se na oblohu
jakou nad ní má úplněk moc

snesl bych ti hvězdy z nebe
i když po tom třeba netoužíš
obětoval bych celý svět jen pro tebe
protože vím že ty si to zasloužíš