Tělo, duše a srdce
Tělo, duše a srdce
Pojď ke mně a hřej mě!
Křičí něco bez ustání:
Proč stále chci být Tvou paní?
Křičí něco nekonečně:
Miluj mě, a neskutečně!
Křičí moje srdce:
Dej ze mě pryč svoje ruce….
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Já to nepíši proto, že mám zášť, nebo chci ublížit. Nevěř těm, co sází pod dílka stovky a povětšinou komentář : krásné !
Věz, že jen objektivita Tě může posunout dál, nakopnout... Chce to báseň po sobě několikrát přečíst, nechat uležet, já tomu říkám otesat.
Báseň musí mít rytmus. Musí ladit jako písnička. To báseň tvoří. Určitou formou něco sděluje. Proto posuzuji formu a sdělení. Klišé je pálivá věc pro báseň. Máš dobrou formu, dvakrát, či třikrát se zapomeneš a i sdělení to nezachrání. Já definuji klišé jako lenost autora být kreativní a tak si pomáhá tím, co slyšel milionkrát, tedy plkem. V každém je potenciál, ale nechce to ustrnout na místě.
27.07.2006 13:52:00 | jarynbacin
Proč by měla mít báseň rytmus? Nerozumím:-)) nejsem umělec. Děkuji za názor, či spíše kritiku, potěšila mě - upřímně, jsem možná až příliš hluboký člověk a v těchto, jak Ty píšeš, "klišé", já vesměs žiji.... a zda je to dobré, nebo špatné, to se nehodí posuzovat smrtelníkům, nicméně - těší mě názor čtenáře a kvalitního básníka. Děkuji
27.07.2006 12:48:00 | Ammazonic
Je to hrozné. Moc špatné. nemá vůbec rytmus, hrozné klišé. nejhorší kombinace v básni. A nehaj se tím, že máš dvanáct let...
27.07.2006 12:23:00 | jarynbacin