Květina
Květina
Je bolest která Tělo nebolí
Čekej a věř
A přesto se na ni téměř zmírá
Čekej a věř
Až bolest v Srdci rozkvete jak Květina
A bolest odplyne do moře Zapomnění řekou Času
Se slabikou pradávného slova Stvoření
A Květina zůstává
Pak hrob tvého Těla
Duše obsype Květinami
A kráčí vzhůru
Kam?
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
ale jo to mi sedí... hlavně ten konec... k tomu začátku bych měl pár výhrad, ale nevím jak je formulavat. takže za 80
27.07.2006 23:50:00 | Manik
Apropó, uznávám, že jsi mne dostal, ale ne tak docela. Jen jedna věc. Již jsem vydal dvě básnické sbírky,leč spíše v regionálním měřítku. V září vyjde má kniha. Když jsem začal dělat editora zde, slíbil jsem redakci, že Liter nepoužiji k sebepropagaci. To jsem teď porušil, leč to bylo nutné. A že jsem začal kritizovat objektivně ? Panečku, z těch tisíců básní, co jsem editival, se mně začalo dělat zle. Ale nestojí mi to za to. Byla to opravdu ztráta času.
27.07.2006 14:41:00 | jarynbacin
Nedá se jí upřít myšlenka. To je zde dobré. U autora konečně vidím potenciál, leč bych se vyvaroval klišé. Já jsem již dnes vysvětloval, jak vnímám klišé. Je to lenost poéty kreativně tvořit a tak sáhne po tom, co slyšel tisíckrát.
Pokus se odpoutat od moře zapomnění,řeky času, hrobu, květina je kapitola sama o sobě-dohání lásku :-))
A na závěr ? Nesnaž se ten prožitek zakonzervovat do těch klišátek.
Hledej slova k vyjádření v méně tradičním prostředí.
Já jsem kdysi přispíval do časopisu Ty a Já. Paní redaktorka Šulistová mi napsala, že používám pekelné klišé. Hrozně jsem se urazil. Ale měla pravdu...
Od té doby se jim snažím vyhýbat...
27.07.2006 14:08:00 | jarynbacin