Promluvy do ticha

v šeru vidím záři svíčky,
na stůl tiše kape pot
na zdi se pohybují hodin rušišky
a slyšet je jen šoupání bot
hlawa skloněná,ruce jsou spojené
není vidět žádné tváře
jen stíny na stěně
a svíček kolem temná záře
mlčky,tiše a beze slov
se strachem a velmi jemně
tak jako skladatel si váží svých not
tak jako rodič dohlíží na své sémně.
nikde ani myška se nepohne,
vše živé i neživé to kolem vnímá
mistr básník už radši nepíše
každé štěstí tady umírá.
sepjaté ruce,zvířili vzduch
vzpomínka na mrtvé již nám nic neříká
vždyt žiwot je stále stejný kruh
to co nám zbylo jsou jen promluvy do ticha