Tichá a vzdálená

Tichá a vzdálená

Ty v jiném světě než já žiješ,
Jsi zrozen ze země, já sama opuštěně bloudím,
Vzata ze sémě.
Ty bloudíš mezi lidmi,
Svůj vlastní život sníš,
Ty stále jsi živý,
A vždycky všechno víš.
Já á každému vše povím,
A stále ticha jsem, já slzy tiše roním,
Navzdory tomu,
Že tady jsem.
Můj vnitřní pláč neslyšíš,
Když d očí mi nehledíš, mou bezmocnost a silný strach,
Jen málokdy to uvidíš..

Když vprostřed nocí bezesných sním o životě, o smrti, tak
Přemýšlím, jak odmítnout Tvé toužení, Tvé vzplanutí.
Ne, po mně Ty netoužíš, Ty toužíš pouze po tajemství,
Které skrývá duše má,
Odhaluje mé vášně vroucí.
Víš, tichá voda břehy mely,
A já jsem vzestup němoty, ať mluvím nebo nemluvím –
Nikdy nebudu jako Ty.