Čekání…

Stromy venku stojí holé,
oděv z listí dávno odklizen,
nastává prosinec a obchody strohé
se promění.

Atmosféra adventní z ulic sálá,
někde shon, jinde veselí,
každý pilný rodič dárky střádá,
ať dítky své potěší.

Dopisy Ježíškovi už odeslány jsou,
za okny na něj čekají,
městem Mikuláš s čertem a andělem jdou,
děti se před nimi schovávají.

Když přání zpoza oken zmizí,
„To už brzy Vánoce budou, viď mami!“
A komu jsou tyto svátky cizí,
ať pokusí se těšit s nimi.

Štědrý den na okna ťuká,
a co teprve později!
Dětem rozčílením málem srdce puká,
jak jsou zvědavy.

A už je to tady,
ten tajemný večer.
Nevíte si s dárky rady? Kam s nimi?
No přece pod stromeček!

Obdarovaným oči svítí
nad pečlivými balíčky,
a na stole není kvítí,
nýbrž adventní věnec a svíčky.

Půlnoc na kostele odbila,
lidé se uvnitř usadí.
Ta tajemná hodina teď nabyla
svého zvláštního kouzla – Jezulátka zrození!

A slaví se přesto, že je tomu mnoho let.
kdy se to stalo,
kdy malý Ježíšek spatřil svět.
Myslíte si, že na oslavu je to dost málo?
Ne, není. Na to vemte jed!