Úplňková smyčka

Z půlnoci stín zakryl hnědou zem
z řas měsíčních očí spánek hledá.
Z prsou oběšence rozervaný stén
a prach a písek se ve víru zvedá.

Svědomí se v houfu prohání
s hejnem bílých holubic, kde oheň vzplál.
Jen mrtvé tělo měsíci zaclání
a kdosi do posvátného ticha zašeptal.

Zkrvavená košile z bolesti ukutá
houpe se ve vánku spolu s tělem
a ten , kdo promluvil už ani nedutá
po výkřiku v této noci tak smělém.

Svítily svíce z okenic za vrátky.
Zlá je dnes noc a zůstane tajemstvím
a oběšenec byl sundán z oprátky.
Div se nezadusil jak se smál nebožtíkův stín.