Myšlenky noci

Myšlenky noci

Pavouček pro štěstí
v sametu zašustí.
Na nebi nočním vzdálená souhvězdí
se hvězdami zatřpytí.

Zůstával´s se mnou, však teď jdi.
Drahý příteli úsměv ti zasvítí,
jako vždy
v nocích u lotosového květu,
když skládali jsme střípky na rozetu
svého chrámu, byť není příliš velký.
Sami jsme přece jen malé střípky, poskládané ve větší celky.

V mém srdci jsi vždy ten nejočekávanější host.
Loďka naše podplula
jasanový most.
Hodina poslední dávno minula.
Zda-li se v křoví oči smaragdové blýskly?
Noc nás má ráda, noc na nás myslí.

Světýlka lucerniček do tmy svítí
držíme se jich, naši cesty žití.
Srdíčka rostou pod ptačím zpěvem.
Kuřátka kloboučky zavírají,
podhoubí jejich prorůstá dřevem.
Minuty vzpomínek utíkají.

Srpek měsíce, slzu nám uronil.
Ptáci už usnuli a zvon večerní konec odzvonil.