Můra II
Anotace: jsem taková můra...
Můra II
Řekla jsem: „Shořím ve světle!
Nepouštěj mě, můj pane.“
Zhojil si srdce oteklé,
však bolest nevyvane.
Pochodní ve tmě táhneš mě
přes všechna úskalí.
„ Nehleď na křídla zlámaná,
když jsme si stýskali.“
Chtěla jsem letět na nebe.
Kdosi mi na křídla černou smolu nalil.
Křikla jsem : „Umřu bez tebe!“
A tvůj plamen mě spálil.
Přečteno 314x
Tipy 4
Poslední tipující: Charibeja, jehlaspichlas
Komentáře (4)
Komentujících (4)