Třeba mě pořád miluješ.....

Dnes sem prožila jeden ze svých nejhorších dnů
Jeden ze svých nejčernějších snů.
Přitom sem chtěla jen slovů tvých důkaz
Ale choval ses jako by si neměl ještě ani občanský průkaz

Je mě líto co se dnes všecko stalo
Snad jen zázrakem by se tomu zabránit dalo

Nevím jestli si to doopravdy tak chtěl,
Ale poté co si mě ublížil, ses otočil a odešel.
Nechal si mě v parku sedět úplně samotnou
A já cítila smutek a bolest ukrutnou.

Řekl si že mě miluješ a věřím že si mi nelhal!!
Jen je mi líto, že si mi pomocnou ruku nedal

Pověděla sem ti moc ošklivých slov
Nejradši zalepila bych si pusu
Ale když vrátím se myslí do dávných dob
Vnímám sebe jak hloupou husu

,,Proč milovat někoho kdo mi na světě nejvíce ublížil,
kdo mi srdce vzal a tak hrozně mě ponížil,
toho kdo mě v hlavě i srdíčku tížil
a toho kdo se svý chováním nepřítelovým blížil???´´

SRDCE
- nedokážu odpovědět, protože přes to vše tě miluji
MOZEK
- ani nevím odkaď ta slova doluji….

Srdce říká že mám tě pořád ráda
Mozek chce tě však jen za kamaráda

Vím že nechoval ses jak člověk co někoho miluje
- to asi oba víme
Ale já doufám že tvá láska ke mně,
někde hluboko v tobě dříme

Že třeba po dnešku a po té ,,zvláštní´´pauze
Ti dojde co mě trápilo tak dlouze
Že zase v tobě něco krásného se probudí a NAVŽDY to tak zůstane
A že to hnusné období jednou pro vždy ustane

(Moc tě chci zpět a aby si mě zase miloval a bral tak jako dřív…)