Jak jsem zůstal dítětem

Z nebe střemhlav plakal déšť
a rozbíjel se o kapotu
Té staré bílé škodovky
-Pamatuješ, prorezlá 120
A liják bubnoval
Neustávající,
když noc bděla
za zasklenými výlohami
Napůl stažených okýnek
-to aby kapky chladily
tu horkost
V rozkroku

Na zadních sedadlech
navlhlých
předpokladů

Sáhl jsem jí na koleno
Abych nebyl za blbce
A vytáhl okýnko až na okraj
Mokrej od kapek,
Který vůbec nestudily
Zas chutnali po sodě
Té jedlé,
Jak jí nesnáším.

Na obličeji se nám leskla tmoucí noc
Jen měsíc
ji dával k přečtení

A najednou - nepršelo
Jen v trávě
plné rozechvělých ránaslz
Cupital ježeček
- malinkej
jak moje dlaň

Bylo mu to jedno
Šel po něčem větším.

Všichni ještě spali
a já
močil na kraji lesa
Ta vůně jehličí!

Začínal srpen
bylo mi do smíchu.