Útes

Útes, skály,
pohled dolu,
to čeho se dříve báli,
zvládnou spolu.

Jen měsíc svítí,
matně, jasně,
není šance na lepší bytí,
světlo života pomalu hasne.

Pohled do hvězd,
východ slunce je jim jedno,
konec všech vesnic, měst,
oba skočí dolu na dno.

Celý život míjí se jim
zběslie před očima,
zmatek, kouř, dým,
však nikdo z nich nevnímá.

Žiletka a krve z žíly,
slzy v očích, bolest, smutek,
nikdo neměl kousek víry,
že dostane se nazpátek.

Skok z výšky, kaluž krve,
žiletka leží na zemi,
tohle všechno napoprvé,
zem pokrytá sazemi.

Dva lidi si vzali život,
to všechno ten dnešní svět,
zvony bijí, žádný pilot,
byli pryč než bylo pět.