Dobrovolná skromnost

Z čeho máš v životě radost?Z úspěchu?Že jsi vůbec na světě?
Tak málo stačí k smíchu, ještě méně k pláči, lásko toužíš po odvetě.
Na radost zapomeneš, a na bolest?Na bolest nezapomeneš nikdy.
Tisíckrát už vina byla smyta a ty přesto cítíš života křivdy.
Slyším zvuk motorů, mým snem je rychlost, tep se rázem změní,
bylo by krásné splnit si všechny své sny, ale tak jednoduché to není.
Bojíš se lásky, věříš jen v existenci nevěry v nočním šepotu,
dej šanci tomu, kdo tě miluje, nech lásku probudit se k životu.
Nech se svojí touhou vést a stále nenaříkej, co život ti vzal,
srdce tvé bude čistší, když budeš vzpomínat jen na to, co ti dal.
Jsme bublinkami měňavými, co se každé ráno v rose smáčí,
zalesknou se na sluníčku, pak prasknou a to jim stačí..