Blanický rytíř

Blanický rytíř jede po české krajině,
svůj odraz vidí v hladině.
Jede a kouká jak je to tu změněno,
kde je to krásné území,které jím bylo chráněno.
Naši zemi nejhůř není,
ale v minutě se to klidně změní.
On nevyjel na pomoc,jen vybočil ze svých cest.
Jak tu projíždí,častokrát by použil pěst.
Nikdo z nás ho však nevidí,
jen tak klidně jede a všímá si všech lidí.
Kouká a co se tu stalo se diví,
jeho kadeře z toho šediví.
Jeho srdce žalem puká,
to co vidí sou pro něj hrozná muka.
Přeji si aby našel cestu zpátky,
aby opět projel těmi kouzelnými vrátky.
Jeho kůň je bez svých sil,
kůň umírá.Nikdo neví že tu byl.
I rytíř umírá,
jeho mysl se jen chvíli vzpírá...