Hoří nám máma

Sedíš v křesle
a díváš se na plameny
klidné
uspávající
plápolající
ruku olizující.

Čekáš,jestli to začne bolet
jestli je to ruka
co ti patří
patřila
patřila na tebe
jako divoká kočka
zahnaná do kouta
sedíš.

Po pokoji se rozlézá smrt.

Pach spáleného masa a jistoty
umřelo dítě i chlapeček
co srdce?Člověk?
Chodí dál?

Chodí.
A SMRT je mu v patách
ako ohořelé tělo
kvílející majáky
uniformy
zdupaná pole
znásilněné ženy
oheň
výbuchy bomb
atomová puma
i puma lesní
šelmy tohoto věku
bude hostina
SMRT