Válka

Válka celou zemi pustoší,
když to vidím srdce mi poskočí.
Jen my,my vojáci jsme zůstali.
Hlídáme a čekáme,abychom nepřítele zajali.
Bráníme svou zem,
bráníme ji proti všem.
Máme lopatky,krumpáče a spacáky,
také jsme vyfasovali pušky s bodáky.
Mnoho z nás se třese,
ať nás nepřítel na kopytech neroznese.
Je nám zima a oheň nesmíme mít,
aby nepřítel nevěděl kam za námi jít.
V ponožkách a botách máme díru,
čekáme až přijde doba míru.
Stromy padají,lesy se kácí.
Kdo za to může?Válka a my vojáci.
Stromy sekáme a kácíme,
nové mosty a zákopy si z nich stavíme.
Sedíme u sebe,myslíme na známé,
sedíme a mluvíme i když se neznáme.
Já a přítel máme noční hlídku,
jen tak chodíme,všechno je v klídku.
Najednou blesk a rána,
přítelova hruď je kulkou roztrhána.
Leží mi v náručí a jeho smrt se blíží,
leží a smutnýma očima k nebi vzhlíží.
Snad se modlý,aby mu Bůh odpustil,
aby odpustil všechny hříchy kterých se dopustil.
Přítel leží mi v náručí,
oba čekáme až jeho srdce dobuší