...Zavírám oči

…Zavírám oči a představuji si Tebe…

Tvé oči, dva obsidiány ve zlatě,
Tvé vlasy, černé jako peří havranů,
Tvé rty, tak sladké a tajemné,
že bych potřebovala celou věčnost,
abych je poznala,
Tvé ruce, tak pevné a teplé
a zároveň jemné když hladí mé tváře.

…Toužím Tě pozorovat celou věčnost…

Proč máme tak málo času?
Proč?
Jak nemohu se nabažit Tvých dotyků,
jak prázdná je náruč bez Tvého objetí,
jak suché jsou mé rty nesmáčené Tvými polibky,
jak temné jsou mé oči bez Tvých pohledů.

…Ulehám do spánku, vstupuji do říše snů…

Tam potkám Tebe, zas na chvíli,
než budu muset dát Ti sbohem.
Proč každé loučení je tak bolestné,
proč je smáčené průtrží slz?

…Zavírám oči a představuji si Tebe…