Představa

V propasti vlastních myšlenek
mlha vytváří výklenek
tam ztracený a navždy sám
tlí mozek starostmi užírán.

Zpět k realitě? Ano, či ne?
Otázky, věty nesmyslné.
V zákrutech, stínech buňky bloudí
z prázdnoty marně vědomosti loudí.

Co stalo se s majitelem tohoto světa?
Schránka stále žije jen po vůli je veta.
Snad přetížen žitím v lživých řečech
snad znechucen hrabáním v cizích věcech
opustil svou mysl a odešel spát
tam kam utekl se již tolikrát.

Do kraje, kde neexistují intriky
do země, kde nepotřebují právníky.
Však v takovém stavu nelze dlouho snít
tam, kde přímo se bojuje je smrtelné žít.

Vždyť představa bez těla skutečného
je jen střípkem života sraženého
proto, jakmile lidská schránka zchřadne
ten kdo utekl, ve svém snu padne.