Po schodech myšlenek

Byla to chyba jako zakopnutí děcka na rovině,
i přesto se můžeš stát černou ovcí v rodině.
Kafe a žváro ti mysl pročistí,
když v kolotoči událostí
...se ztrácíš.
Kapání z kohoutku zahání rozum, dáš si další lok.
Pro dnešek asi vynecháš kafe, dáš si ostřejší mok.
Spočítáš hvězdy, schováš se do objetí apatie,
vytočíš číslo múzy, bestie
nezvedá.
Dá či nedá,
obočí zvedá
nad tou touhou ji dohnat
a později bude zas o pozornost škemrat.
Další kouř od cigarety stoupá,
"Těší mě, Rakovina." na nemoci neni zkoupá
a do poliček řádků slova vkládám,
o smysl je tiše žádám.
Hajzlik stereotyp bere štace,
dostává se mu však ignorace,
...tak to otáčí.
Kamenná tvář modly se tě drží,
držíš víčka vnímání již jen stěží.
Přeji dobré ráno, dobrý den, dobrou noc a ještě pohádka,
jak k tobě přijde provaz a praví:"Těší mě, Oprátka."