Odměřený osud

ODMĚŘENÝ OSUD

Kolik kleteb ke kolébce kráčí,
Kdy konečně konkuruješ kráse,
Kudy koluje krutý klam,
Když krev kane konopím?

Proč píšeme písmem pekelníka,
Pod pokličkou pouličních prohřešků,
Pro podvody provinilec pyká,
Podléhám pohledným pitomcům.

Bezradně bloudíš bláhovou bolestí,
Blankytný Bůh budí bohoslužbou,
Budoucnost bývá beztrestná,
Blábolíš bezelstné blbosti.

Miluješ majestátné motlitby,
Maluješ malinké macešky,
Myslíš mylně, milionáři,
Mrháš mírumilovnými milenci.

Dopujeme drzé drby,
Dáváme duchaplné dary,
Druhé děláme dementy,
Diktátorsky diskriminujeme duchovní.

Nenávidíme nadřazené násilí,
Nevidíme nebeský náhrobek,
Nábožné národy nemilosrdně,
Nechceme nechat nahradit.

Chceme chytrácky chápat,
Chceme cholerickou chloubu,
Chaoticky chováš chlapce,
Chvíle chladnokrevně chroustá chudáky.

Slýcháme složité sliby.
Soudruh soudí spravedlivě,
Snad se smiluješ,
Svatý sobecký světe !