Vzpomínka

Byl krásný den,
sledovali jsme západ slunce, vzpomínáš?
Šeptala jsem Ti do ouška slůvka lásky,
cítila jsem, jak vroucně se mě dotýkáš.
Zapadlo slunce,
noc přavzala svou vládu.
Po dlouhém čase jsi mi řekl:
"Musíš už jít, maličká"
A já šla domů k ránu.
Spala jsem pár hodin,
Spánek mi přerušilo tiché zavrnění telefonu.
Uviděla jsem Tvé číslo a byla štástná..
Štěsí odešlo v zapomnění, když přečetla jsem zprávu, že umíráš.
To není možné, NE! Nemůžeš přece odejít.
Zastavil se mi dech, snad i srdce bolestí přestalo bít,
Vyšla jsem ven a chtěla za Tebou jít, ale nikde jsi nebyl,
všude jen smutek a pláč.
Od Té doby Tě hledám a nemůžu najít...
Navždy Tě budu milovat, at´jsi kde jsi...