Píšu...
Píšu...
a život mi je diktuje
pro radost píšu, styl dle zvyku
co z dávna spíš se traduje
Pletu si verš jak z polních květů
věneček - sotva moderní
a z běžných slov si splétám větu
kéž se jak píseň rozezní
Píšu si báseň do šuplíku
a snad mi jednou zazpívá
až smutek u mne stiskne kliku
- ty kritiku si poseď u piva...
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Děkuji...ale to není chytání inspirace v letu...
to je spíš potopení se do krásných veršů,
zkouším se jimi projít... jen tak, bosky...
a vnímám... možná snaha o špetku empatie...
;o)
U tebe je mi dokonce do kroku tanečního... ;o))
04.09.2006 08:56:00 | Cecilka
Ty do šuplíku básně píšeš,
já zavařuju do sklenek
okamžiky jak marmeládu
míchám si z různých písmenek...
Když potom chvíle smutná přijde,
ráda se mrknu pod víčka
a líznu si... sladkého "včera",
ať potěší se dušička...
:o)
Nějak moc ti rozumím, básníku...
30.08.2006 07:20:00 | Cecilka
Upozornil mě na tebe koment u básně Petra Miroslava. Prošel jsem si tvé básničky i povídání a mám z nich krásný pocit poučené moudrosti. Takové která se dostaví když se člověk blíží na vrchol Hory života. Jindra
29.08.2006 17:58:00 | HarryHH
Jó, k pivu zajdu až potom, co Ti to pořádně zkritizuju. Takže- mně se to líbí.
26.08.2006 21:29:00 | Mors