Voják

Konec války,
pluk se vrací domů,
i jednotky bez morálky,
v záři hořících stromů.

Město v plamenech a dýmu,
jeden voják však tam zůstal,
on už nemá vůbec sílu,
aby se sám domů dostal.

V předklonu a utajení,
v břiše bolestivé křeče,
daleko od všeho dění,
v zádech cítí ostří meče.

Valí se krev z nosu proudem,
koleny se boří v hlíně,
špatný dech, asi tím kouřem,
umírá své matce v klíně.