NENÁVIDÍM SVĚT!
NENÁVIDÍM SVĚT!
Je totiž jako květ,
jenž přiláká tě vůní svou
a pak voní vůní posmrtnou.
Jak sladký nektar chutná ti,
však jed do krve vlévá ti.
Jed rozlévá se v žilách tvých,
až do srdce ti svou smrt dých.
Už v očích tvých se zračí
a tvář tvoje se mračí.
To na černých křídlech snes se sem
anděl smrti, v černou zem.
Sedřel z tebe kůži teď
ten páchnoucí a krutý jed.
Takhle šťastný člověk umírá,
štěstí hrůzou končívá.
Tvoje loď už odplula
a hruď moje se vzedmula.
A zařekla se, že neskoná,
hrůzou a jedem protkaná.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Smrt je neoddělitelnou součástí života. Sice tradičně
ověnčená věta. Ale, jaký si to uděláš, takový to máš.
Jak si kdo ustele, tak si lehne. Není to snad to samé?
04.03.2007 11:51:00 | jehlaspichlas
Souhlas s windy sprightem - "Myslím, že život je takový jaký člověk chce, aby byl." To je po týhle stránce, po stránce literární mi to nepřijde nijak špatné, jen že je tu viditelná snaha o psaní rýmů a ne, jak to říct, no volný průběh tvých myšlenek. Občas mi to trochu zkazí básničku, ale určitě to není tak jednoduchý. Básně jsem nikdy nepsal, tak nemůžu posoudit. Jinak atmosféra se mi moc zamlouvá, pěkně vykreslená, je to z toho vidět :)
15.09.2006 20:21:00 | Darkspace
no co tady dodat sama jsi mi to naznačila že používáš stejná slova, jak by řekl vyhlášený místní kritik který tu působil pár dní je tam sputa gramatikých veršu které se hodí do dyby K.H.Máchy a jeho máje, tudy cesta taky nevede
30.08.2006 23:50:00 | Pavel Kotrba
Tvoje básničky mají hloubku, ale zajímalo by, co si musela prožít za životní zkušenost, že mají takový nádech jaký mají. Je cítit, že se básně dotýkají Tebe samotné, ale teď můj osobní názor k obsahu této básně - myslím, že život je takový jaký člověk chce, aby byl. Jinak řečeno, vše čemu věříš, se odráží v tvém životě.
30.08.2006 20:40:00 | Kačka Ranglová