Zpověď....

V nitru křičím, snažím se osvobodit…
Hrdost křísím, ze dna studny chci ji vylovit
To kvůli tobě…na dno padla!
Chybami se člověk učí…
To cos udělal byla zrada!!!
Srdce mé pláče a duše se mučí…

Neodpustím…stejně si to nikdy nežádal!
Zabiju tě! Za všechna ta muka…
Odejdu, aniž bys mě postrádal…
Tak proč srdce mé stále puká??

Miluji tě, ale patříš jiné!!
Kdo to kdy viděl?? Naivní blázni??
Že láska má i stránky stinné, …
Jak si má člověk zachovat tvář?
Když o nástrahách neví?
Jak má vědět, že jeden je lhář?
Že svých citů si necení???

Co se to stalo? S láskou naší?
Tak vroucí a plnou vášně??
Zmizela, ač mluvil jsi o ní tak krásně!
Pln vznešeného citu…a přitom sis jen hrál!!

Chci ti vmést do tváře, jak mě to bolí…
Chci ti ukázat, jak srdce puká…
Rány sypu si solí…
A stále vzpomínám na ta muka!
Tak umři, utop se v moři…

Kéž bys mě miloval…
Kéž bys mi přestal lhát…
Jak to mám chápat…
Prý měl‘s mě rád…

Své city jak počasí měníš…
Jednou mě miluješ a pak zase ne.
Vůbec si nevážíš sebe, a pak ani mne….

Umři, utop se v moři…
Chovej se jako bych nebyla
Mé srdce na hranicí hoří…
Chovám se jako bych nežila

Tys mě zabil, týral, lhal…
Tys mi ublížil, mě jsi oklamal!!
Miluji tě, a nenávidím….
Slabá jsem, a za city se stydím…