Loutkař

Znám pocit, kdy ti na hlavu padá vše,
Když jsi připadáš, že jsi ve hře,
Jen figurka, kterou někdo řídí,
Celý svět se na tebe řítí,
Po zvlhlých vlasech ti tečou kapky vody,
Cítíš se svázaná, bez svobody,
Z tvých snů se stala šedá mlha,
Která by tě nejradši do Tartaru svrhla,
Plížíš se podél zdí, aby jsi nespatřila tu osobu,
Bojíš se ho, nechceš znát jeho podobu,
Bojíš se, že tě zná,
Že nad tebou pavučinu tká,
Jsi bezmocná, jsi jeho loutka,
Byl návnada a ty teď pochoutka,
Hraje si s tvým osudem,
Psychikou i rozumem,
Ty se však nesmíš poddat jeho vůli,
Pokud se chceš odlepit od smůly