Vzpomínka na...
Vzpomínka na...
Anotace: Po dlouhé době jsem se pokusil zveršovat pár slůvek. Vím, že nejsem a nikdy nebudu básník, přesto...
klade vrstvy ve smyslu exprese.
možná měl vzniknout obraz plný lásky,
však lezly z něj jenom deprese.
Ve váze rozkvetlé slunečnice
byly svědkem těch setkání.
Pak že je můza lehkonohá tanečnice.
Bez ucha žít jako pokání,
...za talent...neobyčejnost...za umění...
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Maloval malíř...
myšlenky jako pruhy
látky se jedna k druhé vázaly...
maloval malíř...
obraz, který mluví...
abychom o něm
něco
získali...
:o)
07.09.2006 15:49:00 | Cecilka
Mně se taky zamlouvá, snad bych jen jinak zvolila členění. A jako vzpomínka na malíře je perfektní!
05.09.2006 19:41:00 | Krtica
jsi básník, o tom není pochyb...a pokud jde o můzy, ta Goghova musela vypadat děsivě a někdy si schovávat obličej...ta moje má černou tvář a studený, hubený prsty, mrká zpoza stojanu a odsává splašenost v hlavě
05.09.2006 17:08:00 | Trdlo
...jo jestli von nebyl ve svém géniu vlastně trošku blázen ...
...ale maloval pěkně ...
...a verše se mi taky líbí ...
05.09.2006 15:30:00 | WhiteSkull
Jo,neměl to lehké, milý Vincent.Ale jeho Slunečnice jsou krásné pořád. Milá vzpomínka..že bys trochu relaxoval při psaní básní?
05.09.2006 08:44:00 | Branwen1
Je fajn. Myšlenka té básně..
Píšeš, šedivý.. co nikdy nevybočil ze zajetých kolejí? Škoda!
05.09.2006 08:14:00 | šedá bílá myška