Můza

Rozpoznávám krásu,
co se kolem míhá,
všechno je jak v jasu
i hudba krásně tklivá.

Pocit bezpečí a klidu,
střídá radost, štěstí,
a Tebe, tu svou vílu,
něžně beru za zápěstí.

Roztáčím Tě v kole,
lehce dotýkáš se země,
zašlapáváš moje bole
a držíš se mě pevně.

V tanci mého objetí,
ovíváš mě štěstím,
radostně pak dojetím,
šťastně vklidu brečím.

Dotek Tvého pohybu,
co šponuje mi chloupky,
jsem pln Tvého obdivu,
než rozvinou se krovky.

Vzneseš se a pohledem,
zamáváš mi ladně,
a já s těžkým úsměvem,
cítím se tak marně.